Letní podvečer 24. června 2021 se zapsal do historie České republiky extrémní bouřkovou činností. Nejhorším projevem se pak ukázalo tornádo, které na Břeclavsku a Hodonínsku v krátkém sledu způsobilo jen klientům Generali České pojišťovny téměř sedm tisíc škod. Účet za škody klientů největší domácí pojišťovny v celé republice byl přitom dvojnásobný. Ve zkratce řečeno: Generali Česká pojišťovna zaregistrovala 14 550 pojistných událostí ve výši 1 miliarda a 851 milionů korun. Jen na zálohách Generali Česká pojišťovna klientům v prvních týdnech vyplatila přes 260 milionů korun.

Po roce od této pustošivé události je drtivá většina pojistných událostí již vyplacena. Zbývají definitivně uzavřít zejména dílčí škody, které vznikly podnikům i municipalitám a které byly svým rozsahem mimořádné a tedy i následné vrácení do původního stavu je časově náročnou záležitostí. To vše přitom za okolností, kdy se trh potýká s nedostatkem stavebního materiálu, dramatickým nárůstem jeho cen i problémy s pracovní silou.

PŘITOMNOST NA MÍSTĚ A RYCHLÁ LIKVIDACE

Generali Česká pojišťovna pracovala od 25. června do 30. září 2021 ve speciálním kalamitním režimu, během kterého se jí dařilo s klienty škody řešit velmi rychle. Už týden po úderu tornáda bylo uzavřeno 48 % škod nahlášených z občanského pojištění. O další měsíc to bylo již 81 procent.
Dramatická situace na jižní Moravě pak ukázala, že blesková přítomnost pojišťovny a jejich pracovníků na místě, stejně jako schopnost řešit pojistné události bez dostupnosti internetu a elektronických zařízení zůstávají v nejkrizovějších prvních dnech klíčovými přednostmi.
Pracovníci Generali České pojišťovny byli na místě v mimořádně složitých podmínkách od následujícího dne po řádění tornáda, provoz poboček v přilehlých oblastech katastrofy byl prodloužen do večerních hodin i přes víkendy.

Následné masivní využití digitalizace v procesu zdokumentování škod, administrativy, komunikace s pracovníky pojišťovny pak vyřízení škod významně přispělo k jejich urychlenému řešení.

HISTORICKÝ KONTEXT

Následky extrémní bouřkové činnosti se do novodobých dějin Generali České pojišťovny zapsaly jako jedna z nejhorších, respektive nejnákladnějších událostí. Historickému přehledu stále nicméně suverénně vládnou následky velké vody.

Řádění živlů a jejich následky v chronologickém sledu času vypadají z pohledu největší domácí pojišťovny takto:

1997 a katastrofální záplavy: 90 tisíc pojistných událostí v celkovém úhrnu přes 5 miliard korun

2002 a srpnové povodně: 53 pojistných událostí za více než 4,4 miliardy korun

2007 a orkán Kyrill: 42 tisíc pojistných událostí za 827 milionů korun

2008 a vichřice Emma: 18 tisíc pojistných událostí za 500 milionů korun

2009 a letní živly: 28 tisíc pojistných událostí

2010 a čtyři živelní kalamity během roku: 24 tisíc pojistných událostí za 450 milionů korun

2012 a kroupy a vichřice: 32 tisíc pojistných událostí

2013 a velká voda: 50 tisíc pojistných událostí

(…)

2021 a tornádo: 14,5 tisíce škod v souhrnné hodnotě 1,8 miliardy korun

TORNÁDO JAKO KRYTÉ RIZIKO

Tornádo také dalo jasnou odpověď na to, zda je takto ojedinělý přírodní živel krytý smlouvami majetkového pojištění.
Pojištění následků živelních událostí (kam se řadí i tornádo) patří k základům každého majetkového pojištění (pojištění nemovitosti, pojištění domácnosti). Proto toto riziko kryjí v zásadě všechny pojistné smlouvy tohoto typu. Není třeba mít žádné extra připojištění.

Živelní rizika pokrývají sílu větru od vichřice a silnější. Vichřicí se přitom rozumí vítr o rychlosti 20,8 m/s (75 km/h) a vyšší. Pro zjištění rychlosti větru v dané lokalitě se využívají informace Českého hydrometeorologického ústavu.

(SKOKOVÝ) ZÁJEM O MAJETKOVÉ POJIŠTĚNÍ

Fatální škody, které zejména tornádo a krupobití způsobily na vozidlech a majetku lidí i firem, znovu naléhavě připomněly nutnost aktualizace pojistných smluv.

Bezprostředně po tornádu Generali Česká pojišťovna zaznamenala skokový růst zájmu o pojištění majetku, respektive o navýšení pojistných částek a obecně kontrolu pojistných smluv.
Podobné chování se vždy objevuje po živelních katastrofách většího rozsahu a rychle opadá. Tentokrát se však lidé o aktualizaci svých smluv zajímali i týdny a měsíce po tornádu. Což bylo způsobené i tím, že následky tornáda měli lidé na očích ještě dlouhou dobu.

Bez ohledu na zvyšující se počet náhlých a silných projevů počasí, je vhodné pojistné smlouvy aktualizovat průběžně. Obecné doporučení je provádět aktualizaci smluv pojištění stavby a domácnosti minimálně přibližně každé dva roky nebo v případě, že se změní hodnota majetku. Nejčastějším momentem pro aktualizaci majetkového pojištění tak bývají rekonstrukce, přístavba, obnova střechy, výměna nábytku či nákup nových spotřebičů a elektroniky.

AKTUALIZACE SMLUV DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ KDY JINDY

Mít aktualizovanou smlouvu majetkového pojištění je nyní důležitější než kdy jindy. Podíváme-li se na situaci na našem trhu s bydlením i jeho výstavbou, signály jsou jasné – náklady na postavení rodinného domu za posledních deset let vzrostly o 34 procent.
Patrné je to za poslední rok dva, kdy nárůst cen napříč trhem s bydlením i ve stavebnictví je dramatický. Jen cena zděného domu za poslední rok narostla o 15 procent.

Věnovat se stavu svého majetkového pojištění je nyní důležitější než kdy jindy. Proto by se každý měl u své smlouvy zaměřit zejména na adekvátní výši pojistných částek. Zvlášť důležité je to pro ten případ, že by došlo ke škodě, po které by musela být nemovitost znovu postavena. V této oblasti je nejvíce patrné, že se rozevírají nůžky mezi tím, co za částky mají lidé ve smlouvě a jaké jsou reálné náklady právě teď. Výsledek? Podpojištění.

Důvodů k aktualizaci smluv majetkového pojištění je nyní celá řada. Velmi významně promlouvá inflace, která zvedá ceny nejen stavebních materiálů, ale také stavebních prací. Fakta jsou jasná: jestliže metr krychlový klasických střešních latí stál ještě loni 6 tisíc, dnes se prodává za téměř 11 tisíc.
Navíc následkem covidové pandemie pak dochází k tomu, že řada materiálů je jen obtížně dostupná. Opomenout nemůžeme ani požadavky EU na výstavbu budou s téměř nulovou spotřebou energie. Nemluvě o stále sofistikovanějších technologiích, jak toho dosáhnout