Uplynulé pololetí, během kterého sleduje SRNA index počty střetů vozidel se zvěří a odhadovanou výši škod po těchto nehodách, přineslo řadu změn. Ne všechny však přispívají k tomu, aby byl obraz o střetech se zvěří co nejrealističtější. Meziročně se počet nehod snížil na 5423 případů (- 25 %), poklesla i celková škoda na 270 milionů korun (- 20 %).

POLICIE NEVYKAZUJE VŠECHNY NEHODY

Nehod se zvěří fakticky neubylo, v řadě krajů se však změnila metodika, kterou Policie ČR tyto nehody eviduje. Hned v šestici krajů tak dochází k tomu, že v oficiálních statistikách nejsou vykazovány všechny střety se zvěří šetřené policií.

Jen v Královéhradeckém kraji proto meziročně ubylo ve statistikách téměř 75 % nehod se zvěří. Čísla, která nemají s realitou na silnicích nic společného, se dále, bohužel, objevují v Jihočeském, Jihomoravském, Karlovarském, Plzeňském a Ústeckém kraji.

Policie ČR v těchto krajích šetří nehody se zvěří v drtivé většině případů ve zkráceném režimu, kdy potvrdí účastníkům dopravní nehody pouze tzv. euroformulář o nehodě. Tyto případy se pak statisticky neevidují. „V současné době je kladen důraz na efektivitu a rychlost zpracování těchto střetů, zejména z důvodu snižování administrativní zátěže při šetření dopravních nehod,“ vysvětlila obecný princip Eliška Pospíšilova Majerová z Krajského ředitelství Policie Královéhradeckého kraje.
V uvedených krajích proto veřejnost přichází o reálný pohled na problematiku střetů se zvěří na tamějších silnicích.

NÁSLEDKY VE STOVKÁCH MILIONŮ ZŮSTÁVAJÍ

Uplynulé zimní období ukazuje, že střety se zvěří zůstávají významným rizikem na českých silnicích. Nejvíce je to patrné ve Středočeském kraji, kde policie evidovala 1388 nehod, které za sebou nechaly škody v odhadu za téměř 65 milionů korun. Podílí se na tom také skutečnost, že tento kraj má suverénně nejdelší silniční síť. V absolutní výši škod po střetu se zvěří následují Vysočina (41 mil. Kč) a Moravskoslezský kraj (29 mil. Kč).

PRŮMĚRNÁ ŠKODA DÁLE ROSTE

Skutečnost, že počet dopravních nehod se zvěří nijak dramaticky neklesá (navzdory policejním statistikám) potvrzují fakta z Generali České pojišťovny. Ta za loňský rok řešila 8115 pojistných událostí, kde figurovala zvěř. „Za tyto pojistné události jsme klientům vyplatili, především z havarijního pojištění, celkem 382 milionů korun,“ upřesňuje Patrik Nauš. Podle jeho slov přitom dále roste průměrná vyplacená škoda, která v loňském roce přesáhla 47 tisíc korun.

Náklady na pojistné události v loňském roce dramaticky rostly v souvislosti s inflací, a tedy zvyšujícími se cenami materiálů, náhradních dílů, ale také práce v autoservisech. Pojištění za takových okolností představuje ještě užitečnější nástroj, jak se může motorista vyrovnat se vzniklou škodou na svém vozidle. Nic se nemění na faktu, že největší domácí pojišťovna denně řeší přes dvě desítky pojistných událostí po střetu se zvěří.

NEHODY SE ZVĚŘÍ MIMO MĚSTA DOMINUJÍ

Bližší pohled na uplynulé pololetí a střety se zvěří ukazuje, že jde o závažný problém zejména mimo území měst a obcí. V některých okresech totiž podle zjištění Centra dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV) se havárie tohoto typu podílejí na celkovém počtu nehod motorových vozidel i hodnotou přes 50 %. „V tomto ohledu jsme vyhodnotili hned několik okresů jako vůbec nejhorších. Patří mezi ně Třebíč, kde podíl sražených zvířat na celkových nehodách mimo území obcí dosahuje 67 %, následují Havlíčkův Brod (62 %) a Zlín (60 %),“ přibližuje fenomén Michal Bíl, odborník z CDV.

Více než polovinu nehod má na svědomí zvěř mimo zastavěné části obcí ještě okresy Pehlřimov a Kroměříž (shodně 58 %), Česká Lípa (57 %), Jičín (56 %), Uherské Hradiště a Chrudim (54 %) nebo Ždár nad Sázavou, Jihlava, Bruntál a Přerov (53 %).

JSOU ZNÁMÉ DRUHY SRAŽENÉ ZVĚŘE

Policie začala také od letošního roku evidovat druhy sražené zvěře. Fakta od ledna do března přinesla zjištění, která odborníci z CDV dlouhodobě potvrzují. Totiž, že v Česku pod koly motorových vozidel končí nejčastěji srnčí zvěř, a to hned ze 75 %. Následují ho prase divoké (8 %), zajíc (5 %) a daněk (2 %). Tato čísla se budou dále zpřesňovat během letošního a dalších roků.

NEJRIZIKOVĚJŠÍ KRAJE A ÚSEKY V NICH

Nejvíce střetů se zvěří se za poslední půlrok odehrálo ve Středočeském kraji, kde jich bylo celkem 1388. V tomto kraji se také nachází jeden ze tří nejhorších úseků pro střet se zvěří v Česku vůbec. Jde o úsek silnice č. 608 mezi Zdiby a Prahou-Novými Chabry, kde se na pouhých 100 metrech odehrálo 7 nehod. Jde o místo přesně na pomezí dvou krajů. Odhad hmotné škody dosáhl 320 tisíc. 

Co do četnosti srážek se zvěří figuruje na druhém místě Vysočina, kde se událo 785 nehod. Nejkritičtější místo na Vysočině představuje část silnice 360 na půl cesty mezi Pocoucovem a Trnavou. Na úseku o délce 189 m došlo k 10 nehodám se zvěří. Odhad vzniklé škody určila Policie ČR na 525 tisíc Kč.

Třetím krajem, kde zvěř nejčastěji umírala po kontaktu s vozidlem, byl Moravskoslezský. Za sledované období tam bylo registrováno 645 nehod. Vůbec nejhorším místem na severu Moravy je frekvetovaná silnice I/58 mezi D48 a obcí Lubina.  Pod koly tu v dlouhodobě sledovaném odbobí skončilo 8 zvířat, a to na 162metrové pasáži u podjezdu železniční trati. Dle odhadů policie činila hmotná škoda 224 tisíc korun.

Některé rizikové úseky napříč kraji se oproti datům za minulá období změnily. „To však neznamená, že ty původní už nejsou pro motoristy nebezpečné. Stále se na nich podle našich dat koncentrují případy srážek se zvěří,“ připomíná Michal Bíl z CDV.

INFOGRAFIKA SRNA INDEX KE STAŽENÍ ZDE.